• Kdo má povinnost sestavovat účetní závěrku?
• Co je to účetní závěrka?
• Kategorie účetních jednotek
• Které účetní jednotky podléhají auditu?
• Kdo je to auditor?

Kdo má povinnost sestavovat účetní závěrku?

Povinnost vydávat účetní závěrku mohou mít fyzické i právnické osoby. Účetní závěrku podávají vždy právnické osoby (s. r.o., a. s…), které musí vést účetnictví povinně. Fyzické osoby jen tehdy, pokud se rozhodly vést účetnictví dobrovolně nebo jim tato povinnost plyne ze zákona. Tento závazek fyzickým osobám nastává tehdy, když v účetním období přesáhly obrat ve výši 25 milionů korun. Obecně lze říci, že účetní závěrku musí podávat všichni podnikatelé, kteří jsou zapsáni v obchodním rejstříku.

Všechny účetní jednotky mají povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin rejstříkového soudu, a to nejpozději do 12 měsíců od rozvahového dne. Při nesplnění povinnosti hrozí podnikateli pokuta až do výše 100 000 Kč.

Pro to, aby bylo jasné, jestli účetní jednotka (právnická nebo fyzická osoba) musí vyhledat na kontrolu účetní závěrky auditora, je nutné zjistit, do jaké kategorie účetních jednotek spadá.

Co je to účetní závěrka?

Účetní závěrka prostřednictvím jednotlivých dokumentů vykazuje výsledek hospodaření za účetní období, kterým je zpravidla jeden rok. Skládá se z několika druhů účetních výkazů a vystavuje se vždy k rozvahovému dni (většinou k 31. 12.).

Účetní závěrka se dle zákona o účetnictví skládá z:

a) rozvahy (bilance)
b) výkazu zisku a ztráty
c) přílohy, která poskytuje informace k předchozím dokumentům 

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném i zkráceném rozsahu. Ve zkráceném rozsahu (nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty) ji sestavují tehdy, když nemají povinnost kontroly účetní závěrky auditorem. Ostatní účetní jednotky, které podléhají auditu, již vystavují účetní závěrku v plném rozsahu.

TIP: Kde sehnat výpis z obchodního rejstříku?

Kategorie účetních jednotek

*Velkou účetní jednotkou se stává ta, která:

• K rozvahovému dni splní minimálně 2 kritéria ze střední účetní jednotky
• Je účetní jednotkou veřejného zájmu (pojišťovny, banky...)
• Vystupuje například jako organizační složka státu, státní fond, územní samosprávný celek, příspěvková organizace apod.

Aktiva jsou veškeré finance a majetek ve vlastnictví firmy. U aktiv se očekává, že účetní jednotce přinesou v budoucnu ekonomický růst.

Roční úhrn čistého obratu představuje výši výnosů sníženou o prodejní slevy, dělenou počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobenou 12.

Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.

Které účetní jednotky podléhají auditu?

Kategorie účetních jednotek jsme již představili, nyní se zaměříme na to, které účetní jednotky mají povinnost nechat účetní výkazy překontrolovat auditorem. Zákon o účetnictví stanovuje, že povinnost auditorské kontroly mají:

1. Velké účetní jednotky s výjimkou společností, které nejsou subjekty veřejného zájmu
2. Střední účetní jednotky
3. Malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy a k rozvahovému dni překročily nebo dosáhly alespoň jedné z hodnoty níže uvedených.
   • Součet aktiv je 40 000 000 Kč
   • Roční úhrn čistého obratu je 80 000 000 Kč
   • Průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období je 50
4. Ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni překročily nebo dosáhly alespoň dvou hodnot uvedených v seznamu výše.

TIP: Je lepší podnikat jako OSVČ nebo si založit s.r.o.?

Kdo je to auditor?

Auditor je nezávislou osobou, která má za úkol kontrolovat finanční výsledky účetních jednotek. Na základě provedené kontroly pak vydá výrok, zda firma postupovala při vykazování finančních výsledků v souladu s účetními předpisy. Druhů výroků používaných v auditorských kontrolách máme hned několik:

• Výrok bez výhrad: V takovém případě jsou účetní výkazy v souladu s účetními předpisy.
• Výrok s výhradou: Vydá auditor tehdy, když došlo k omezení rozsahu auditu nebo existují pochybnosti o správnosti účetních údajů.
• Odmítnutí výroku: Může nastat v situaci, kdy došlo k omezení rozsahu auditu tak zásadním způsobem, že auditor není schopen vydat žádný výrok, jelikož nezíská dostačující informace nezbytné k posouzení skutečnosti.
• Záporný výrok: Vydá auditor tehdy, když existují pochybnosti o správnosti údajů v účetních výkazech nebo o využitých účetních metodách.